Krym – historické, kulturní a literární konotace. Krym jako křižovatka kultur, Krym jako místo traumatické historické paměti

V roce 2016 bude probíhat práce na anglickojazyčném monografickém výstupu s pracovním názvem „Krym jako křižovatka kultur – mezi barbary a civilizací“ (Martina Čechová), který ukazuje mj. kulturní různorodost tohoto území v době od 6. do 10. století a osvětluje politickou a ekonomickou důležitost Chersonésu Pontského pro Byzantskou říši. Chersonésos, situovaný na pobřeží Krymu nedaleko Sevastopolu, byl založen již ve starověku a osídlen řeckým obyvatelstvem nepřetržitě až do období vrcholného středověku. Dotyčná oblast tvořila v inkriminované době hranici mezi tradiční evropskou civilizací, reprezentovanou Byzantskou říší a „barbarským“ severem – různými kočovnými kmeny, které procházely krymskými stepmi nebo se tam i usazovaly. Ačkoli Krym nepatřil k ruské historické ani kulturní oblasti (Rusko jej získalo v polovině 18. století ve válce s Osmanskou říší), přesto byl později vztah ruské kultury (prostřednictvím pravoslaví a významu části Krymu pro Byzantskou říši) prohlašován za posvátný a za důvod teritoriálních nároků Ruska na prostor Krymu. Cílem této části projektu je ukázat tedy mj. absurditu ruských teritoriálních nároků na toto území ospravedlňovaných historickou a kulturní kontinuitou. Na tuto historickou část naváže mezinárodní vědecká konference pořádaná ve spolupráci s českými i zahraničními institucemi na téma literární reflexe toposu Krymu, která se uskuteční v roce 2017 – 2018. Příprava konference začne již v roce 2016.

Slovanský ústav AV ČR