Dějiny české literatury za Protektorátu Čechy a Morava

Cílem předloženého projektu je historická interpretace literárního provozu a literární tvorby mezi 15. březnem 1939 a 9. květnem 1945, tedy v době, kdy byl politický a kulturní život v českých zemích určen německou okupací a světovou válkou. V centru zkoumání bude především česká literatura nově vznikající a vydávaná na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Pozornost bude věnována rovněž české literatuře exilové, jakož i literatuře česko-německé a německé, která je s touto dobou a s tímto prostorem spojena. Důležitou součástí výzkumu se stane analýza dobového literárního života a obecnějších okolností, za nichž byla literatura nejen psána a zveřejňována, ale také recipována, včetně tzv. sekundárního života literatury v divadle, rozhlase či filmu.

Vědecká i společenská potřeba takovéhoto výzkumu je dána především skutečností, že období protektorátu patří v literární historii k pozapomenutým a neprobádaným místům, zvláště ve srovnání se značným zájmem obecné historie a početnými pracemi věnovanými kulturní situaci a jiným uměleckým druhům v této době. Příčina spočívá ve skutečnosti, že dosavadní literární historie kladla důraz především na umělecké hodnoty, které za války vznikaly bez naděje na vydání a do literární komunikace vstupovaly až po roce 1945 jako svědectví či doklad intelektuálního vzdoru, byť mnohdy skrytého. Takto nastolená recepční optika v pozdějších letech iniciovala situaci, kdy bylo období protektorátu literárními historiky přijímáno pouze jako „přechodová fáze“ mezi dvěma významnějšími érami. Bylo tak interpretováno buď jako dozvuk trendů meziválečných, anebo jako předzvěst budoucnosti: tvorby vznikající ve znamení socialismu.  Svébytnost relativně krátkého protektorátního období tak literárním historikům unikala. Za okupace vycházející literární produkce se jevila jako nezajímavá a ještě menší pozornost náležela literárnímu životu a provozu. Nepochybně i proto, že navzdory demonstrované protikladnosti okupačního a poválečného období existovala mezi nimi zjevná kontinuita: poválečný literární život spjatý s nastupující novou totalitou přebíral mnohé protektorátní zvyklosti a mechanismy, například cenzurní a ideovou regulaci literární produkce, přičemž nebyl zájem tuto kontinuitu analyzovat a pojmenovávat.

Ústav pro českou literaturu AV ČR