Pamětní místa na komunistický režim v České republice

Kolektiv autorů z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR vydal knihu, která je výsledkem dlouhodobého a ojedinělého projektu zaměřeného na problematiku paměti komunismu. Ústředním tématem výzkumu byla pamětní místa, která jako paměťově výrazně exponované objekty jsou velmi přirozeným a platným zdrojem uvažování o kolektivní paměti. Kniha ukazuje, jak si ve veřejném prostoru připomínáme dobu komunismu, a zachycuje proces konstituování paměti na bývalý režim v průběhu třiceti let po jeho pádu.
Výzkum mimo jiné dokládá demokratickou povahu veřejného prostoru. Stejnou společenskou důležitost zde mohou nést „ústřední“ i zcela „periferní“ pamětní místa, a to ve smyslu lokace, dedikace i iniciace. Vedle pamětních míst vybudovaných péčí centrálních institucí či organizací – zde je asi namístě zdůraznit výjimečnou úlohu Konfederace politických vězňů – se setkáváme s mnoha dalšími, která vznikla díky aktivitě lokálních komunit, rodin i jednotlivců. I to je vypovídající zpráva o emancipaci občanské společnosti u nás.
Výzkum pamětních míst je zajímavý i tím, že sleduje kontinuální, neukončený proces. Autoři svůj projekt dovedli do listopadu 2019, kdy si společnost připomínala 30. výročí pádu komunistického režimu a kdy bylo mimo jiné odhaleno absolutně nejvíc pamětních míst za celé sledované období. I poté ale vznikají nové připomínky, vyzdvihují se osudy dosud nepřipomínaných aktérů. Proto i předkládaný panteon českého vzpomínání na dobu komunismu nemusí být konečný. Dnes jej tvoří šest nejpřipomínanějších osobností: Milada Horáková, Josef Toufar, Heliodor Píka, Jan Palach, Karel Kryl a Václav Havel.
Výzkum byl podpořen z projektu NAKI Ministerstva kultury ČR a v rámci Strategie AV21
Akademie věd ČR. Je dostupný také jako webová aplikace www.pametnimista.usd.cas.cz.

Pamětní místa na komunistický režim v České republice. Markéta Devátá – Oldřich Tůma – Barbora Čermáková – Michaela Tučková – David Weber. Praha: ÚSD AV ČR, v. v. i., 2021. 1315 s. ISBN 978-80-7285-248-2